Nahrávky 2020 – Bandcamp díl I.

Ne, nejde o letošní nahrávky. Jen jsem si je v reakci na pohnuté události zjara roku 2020 pořídil. Sice jsem o nich potom chtěl napsat, ale vlny událostí je odsunuly do zapomnění. Až teď jim dávám příležitost.

Den 20.03.2020 vyhlásil Bandcamp jako den, kdy veškeré prodeje půjdou ve 100% výši přímo umělcům. Bandcamp se vzdává svého podílu. Skoro se na web nedalo dostat, lidi nakupovali jako diví. Na úvodní stránce, kde rotují zakoupená alba, uskutečněný nákup obvykle spadne tak jednou za několik vteřin. Ten den to frčelo, jen se obaly míhaly před očima.

Strávil jsem s prohrabáváním svého wishlistu zhruba 5 hodin, Bandcamp padal, každý úkon se musel několikrát opakovat, všechno šlo strašně pomalu. Filtr byl jasný, muzika musela být alespoň nadprůměrná, DR muselo být vyšší jak 7. Ze 40 prozkoumaných titulů jsem tak pořídil 10. Akce se týkala hlavně té skutečnosti, že si muzikanti nemůžou během zákazu shromažďování vydělávat hraním. Tak jsem nakupoval i věci, které by mne jinak třeba nechaly v klidu.

ARAGON – In A Lifetime (2014) 04:41 DR8

Neo-progová legenda z Austrálie, na vánoce 2014 se po desetileté pauze objevila tato jedna nová skladba. Hudebně prostě klasický neo-prog, v jejich typickém provedení. Kdo má tento styl rád, neměl by být zklamán.

ARAGON – Rocking Horse Act 2 (2018) 15:23 DR9

Opět na Vánoce s odstupem dalších 4 let, představili novou skladbu. Tentokrát šlo o druhý díl dávné kompozice Rocking Horse, kterou napsali roku 1985 hned po založení kapely. Bylo to jejich úspěšné koncertní číslo, poprvé vydáno na kazetě roku 1987, pak na CD roku 1993, jako součást alba Rocking Horse And Other Stories From The Past u pamětihodného vydavatelství SI Music. Současně s druhým dílem je dostupný i první díl samostatně. Jedná se však o původní provedení.
Ovšem daleko zajímavěji vypadá informace z jejich FaceBookového profilu: “Aragon 25. února v 0:51 · Back in the studio tonight hopefully finishing the vocals to RH Act3”. Takže se máme na co těšit.

BLACK VOODOO TRAIN – We Are Not In California (2018) 57:50 DR10

Germáni z Mnichova a jejich retro doom blues psychedelic stoner. První skladbu mohli klidně napsat LED ZEPPELIN. Nehledě na zčásti úchylné otagování (experimental improvisational noise-art jam band psychedelic rock space rock stoner rock Munich) jde o muziku plnou atmosféry a pocitů. Dneska hraje bigbítové retro kde kdo, ale nacpat tam autentický a osobitý feeling se povede tak jednomu ze sta. A ten to pak většinou zařízne podělaným zvukem. Nějakým zázrakem se BLACK VOODOO TRAIN všem nebezpečenstvím vyhnuli a vyprodukovali perfektně poslouchatelnou muzičku. Obal ovšem kandiduje na debilitu desetiletí.. 🙂

GODS & PUNKS – And The Celestial Ascension (2018) 41:45 DR10

Retroidní úkaz z Brazílie. Žijí si ve vlastní časové bublině, takže vročení alb do 70. let je fikce. Konkrétně tato deska je nesmírně zdařilá, jak hudebně, tak zvukově, tak i doprovodnými materiály (ten obal!). Z jejich obsáhlé předchozí diskografie se toho ale moc poslechnout nedá, většinou ruší nedotaženost muziky, nebo podělanost produkce. Avšak tohle album je klenot, kde je k mání vše od hippies, hard rocku, náznaky artu, až po stoneroidní space doom.

HEREDIA Hugo – Mananita Pampera (1976) 98:14 DR10

Na tohoto pána jsem měl políčeno už dlouho, konečně přišel na řadu. Před půl rokem zesnuvší neznámý mistr saxofonista, co se podílel na různých projektech popu, rocku i jazzu. Narodil se v San Francisco, hrát začal v Argentině, ale v šedesátých létech se přesunul do Evropy, kde pak především v Itálii po celou dobu své kariéry působil. Jeho tři sólové desky ze 70. let nebyly nikdy reeditovány, až nedávno se objevila druhá z nich na Bandcamp. Vytvořil zde divotvorný koktejl nejvytříbenějšího a současně živelného jazzrocku s vlivy latin ethna i free funky. Muzika, co se zadírá pod kůži a nedá spát. Studiový záznam je doplněn čtyřmi dlouhými koncertními bonusy, proto ta dlouhá stopáž. Jeden z největších jazzrockových masakrů, co jsem kdy slyšel.

INFRINGEMENT – Alienism (2019) 40:09 DR9

Mám jejich první album z roku 2017, a tuto dvojku si hýčkám ve wishlistu, jen jak vyšla. Norové mají neobyčejnou schopnost dělat zajímavou moderní rockovou muziku s prvky nejen progu, ale i všeho možného dalšího, přidávaného po přiměřených špetkách. Pro mne jedna z nejschopnějších současných kapel s kořeny vyrůstajícími ze sofistikovaného art rocku, která strčí do kapsy různé protežované a známější bandy. Promyšlená hudba, podaná s nadhledem a mistrovskou pohodou. Připomínají mi náladou něco z finských MALADY. Jedno z TOP 2019.

IVEY Jeremy – The Dream And The Dreamer (2019) 32:28 DR9

Dost mne samotného překvapilo, jak se mi tenhle Nashvillan líbí. Když Nashville, tak country, samo žejo. Ale alternativní kántry. Tedy místy. Místy zase trochu něco jako indie folk. Jinak muzika, co většinou neposlouchám. Prostě country. Jenže právě tohle album mi sedí ohromně, a opět se ukazuje, že dobrá muzika může cokoli, na stylu nezáleží. Jediné, na čem záleží, je duša. A ta tady je..

KITE – The All Penetrating Silence EP (2018) 26:00 DR9

Norské trio, co vydává svůj post/black/sludge metal na Sheffieldské značce Sludgelord Records, která má motto “Let your speaker die”, hehe.. Lezavá muzika, co s člověkem pěkně zatřese a jen tak nepustí. Vynikající kombinace brutálních vokálů s melodickými. Správňácky plazivé a kroutící se fuzzy kytary, drsné bicí bez deformace kompresí, unikát. V některých polohách připomínají KYUSS, třeba začátek třetí skladby. Harmonie žahají jako pořádně hladová kopřiva. Peprný zážitek. To prostě miluju!

R.I.P. – In The Wind (2016) 53:57 DR11

Metalové retro kvarteto z Portlandu v Oregonu. Zkouřená silová muzika, jako by ji nahráli v osmdesátkách někde v garáži. Jo, asi žádné velké mistrovství, nic nového a už vůbec ne objevného, ale ani vyložená kopírka. Jen plno valící se narvané energie, bez jakýchkoli současných sračko trendy příměsí. Převelice zábavná, nabíjející a uchvacující muzika, kterou si vždycky rád poslechnu pro její spontaneitu, přímočarost, i z prostého atavizmu. Metal rulez!

ZOM – Nebulos (2018) 45:34 DR8

Hard stoner z Pittsburghu. Zní přesně tak, jak má znít. Dřevorubecky neúprosně s razancí výkonné mašiny, co se valí z pěkně hrbolatého kopce. Je tam kus MOTORHEADské špinavé rokenrolovosti, řádská porce hardrocku, ukázková riffárna, co je cítit kouřem z bluesrockerských doutníků. Nástroje patřičně řežou, nikdo se se svým partem moc nemaže, nezdržuje. Zemitá a drsná muzika, žádné serepetičky. Čirá energie a radost. Musel jsem je mít, a mám je!

Proč o tom březnovém nákupu píšu zrovna dnes? Přistála mi právě v poště zpráva, že Bandcamp akci zopakuje do konce roku ještě pětkrát, a to přesně vždy v první pátek každého měsíce. Pokud chcete konkrétní data, zde jsou:
7. srpna 2020
4. září 2020
2. října 2020
6. listopadu 2020
4. prosince 2020
VÍCE ZDE

Pokud tedy máme chuť provětrat svoje wishlisty, případně pokusit se objevit nějaké nové poklady, je tu vítaná příležitost. Kromě nové muziky nás ještě může hřát vědomí, že jsme těm muzikantům byli nápomocni více, než při obvyklém nákupu. Já osobně se dost těším, co všechno mě cvrnkne do nosu..

6 názorov na “Nahrávky 2020 – Bandcamp díl I.”

  1. Pěkný nápad spojit příjemné s užitečným .-)
    Ten výběr mě zaujal. Přiznám se, že nebýt Tvého komentáře, tak Black Voodoo Train přeskočím, páč ten obal je fakt hroznej!!! Ale byla by to škoda, ta muzika je povedená, velice.
    Gods & Punks trochu znám z dřívějška, u těch se mi naopak obaly líbí moc, všechny. Ale ten poslech už byl horší. To novější album mě možná přinutí se k nim vrátit a zkusit to znovu.
    Ale nejvíc se mi líbí Kite. Výborný. Ale víc než Kyuss mi připomínají spíš progmetalové Mastodon…
    Díky za inspiraci!

    1. Ano, byl to účel. Doporučit akci Bandcampu a nahodit také pár zajímavých interpretů. Jsme rád, že něco zaujalo.
      GODS & PUNKS mě díky zmíněnému albu přiměli poslechnout i starší jejich věci, ty ale nezabraly. Ale ta 2018 je fakt betelná.
      KITE – i ty MASTODON tam slyším. Ale já KYUSS radši..

  2. Na Bandcamp moc nechodím, ale je to od nich sympatické gesto. Pokud si dobře vzpomínám, nakupoval jsem tam jen jednou a byla to kolekce prvních dvou CD kapely Unreal City, ke kterým jsem dostal zdarma ještě digitální download. Už nějakej čas neshromažďuji kotoučky takovým tempem, jako dřív, ale pořád ještě lpím na své hmotné sbírce. Digitál nekupuji a pro streaming mi stačí Spotify. I když ani tam není všechno…

    Antony, projel jsem ten seznam a z doslechu mi aspoň něco říkají jenom Aragon. Jinak pusto a prázdno, ale jak koukám na úvodní stránku Bandcamp, pořád se něco děje.

    1. Jasně, není to pro každého. Přešel jsem před léty z rozsáhlé fyzické sbírky nosičů k digitálně archivovaným souborů. Naprosto však chápu všechny, co to nemohou/nechtějí udělat. Také si občas koupím nějaké CD pro radost..
      Podstatné jsem sdělil, a nechť s informací každý naloží podle své chuti.

Pridaj komentár