Rush si pripomína svoje korene – Feedback

Zaspomínať si na časy, kedy sa ako tínedžeri zatvárali po garážach a pražili covery svojich idolov, to je príjemná kratochvíľa. Kanadskí veteráni Rush sa takto vyšantili v rámci ani nie polhodinového EP Feedback.

Rush som prišiel do kontaktu pomerne neskoro, a teda až v dospelosti som prichádzal na chuť tvorbe zo 70. rokov (dlho to netrvalo) a na prelome 80. rokov (kde som aj skončil). Neskoršie albumy ma už veru nechytili. Až kým som niekde nezachytil informáciu, že Rush si zrazu len tak, pre ten pocit, nahrali Feedback s rockovými hitmi zo 60. rokov. A hneď prvá skladba bola takmer „bluecheerovská“ verzia Summertime Blues. Tomu nešlo odolať a dielo som si hneď šiel kúpiť.

Výsledkom je úžasne prirodzená nahrávka. Obsahuje osem skladieb, pričom väčšinu hrali členovia kapely už v 60. rokoch so svojimi kapelami pred obdobím Rush. Dve tretiny repertoáru si rozdelili klasiky od The Yardbirds (Heart Full Of Soul, Shape Of Things), Buffalo Springfield (For What It’s Worth, Mr. Soul) a The Who (The Seeker, Summertime Blues), nechýba creamovská Crossroads a zoznam uzatvára skladba Seven And Seven Is od Love.

Je ich radosť počúvať. Znejú akoby boli nahraté na jeden záťah, s nadhľadom i radosťou. Žiadne veľké producentské hókusy-pokusy, skrátka rockové trio mastí, čo má rado. A mne sa to veľmi páči. Rovnako ako výber skladieb, v podstate tam nie je ani jeden megaznámy hit, dokonca ani kapely nie sú  tie „najprefláknutejšie“. V podstate jedinou chybou je trvanie albumu. I keď je to len taká vsuvka do diskografie, myslím si, že by obstála aj ako plnohodnotný album. Stačilo by zahrať ešte zo tri skladby a bolo by.

Milujem túto nahrávku a často sa k nej vraciam.

Skladby:

  1. Summertime Blues 3:43
  2. Heart Full Of Soul 2:52
  3. For What It’s Worth 3:30
  4. The Seeker 3:27
  5. Mr. Soul 3:51
  6. Seven And Seven Is 2:53
  7. Shapes Of Things 3:16
  8. Crossroads 3:27

Zostava:
Geddy Lee: spev, basa
Alex Lifeson: gitara
Neil Peart: bicie

Feedback Book Cover Feedback
Rush
hard rock
2004
CD (Anthem, 2004)
8

10 názorov na “Rush si pripomína svoje korene – Feedback”

  1. suhlasím s Leonardom, tiež to mám tak isto … je to aj tým, že tieto oblúbené albumy som počul ako prvé, roky 80 až 85 sú jednoducho pre mňa naj … mám napočúvané všetky albumy, tie posledné však len s veľkým sebazaprením … možno k tomuto poznaniu prispeli aj bezstarostné 80 roky

  2. V 1978 o prázdninách za mnou přijel kamarád, chtěl si nahrát Beefhearta a Zappu, utábořili jsme se u nás v podkrovním pokoji propojili magnetofony a začali jsme nahrávat, v mezičase mi kamarád pustil nějakou desku jeho posledního objevu, byla to skupina Rush, nevím jaká deska, co vím přesně vůbec se mě to nebavilo. Podruhé jsem se k Rush dostal o patnáct let později, už bylo po revoluci a jiný kamarád mi půjčil jejich CD s albem Power Windows, a historie se opakovala, něco nejhoršího co jsem kdy slyšel. Za dalších patnáct let mi soused, vyznavač Yes přinesl několik vypálenin Rush debut, Fly By Night mě docela zaujal, koupil jsem si originál CD, které neposlouchám a Rush vždy identifikuji když je pustí na rádiu Beat. Podle seznamu jsou na téhle desce zařazeny písně od Who, Yardbirds, Neil Younga, to by mě mohlo zaujmout, členové Rush jsou výborní muzikanti. Díky za upozornění na desku.

      1. Stáhl jsem si to a poslechl, ty verze jsou většinou s modernějším doprovodem a kupodivu mi tu nevadí vokál, na rozdíl od desek Rush. Překvapilo mě zařazení Seven And Seven Is od Love, nejvíce se mi líbí covery Yardbirds.Možná si to pořídím na nějakém nosiči.

    1. Pobavila mě veta “koupil jsem si originál CD, které neposlouchám” 🙂
      Názor na Power Windows ryze subjektivní, u mě výborná deska. Já mám nejradši období od Permanet Waves po Power Window. Nic před (mečení) ani po (ztráta invence, aspoň v mých uších).

      1. Ja mám rád ostrú a nekompromisnú muziku, a preto milujem 70. roky, Rush mám komplet do albumu Moving pictures, to je už album na hrane, sterilita a priškrtenie mu u mňa dosť uberá. Neskoršia tvorba v 80. rokoch tieto neželané črty už len zväčšovala (plus synťáky, bŕŕ). A veru ani neskoršie dekády ma neberú. S výnimkou koncertov, sú to predsa len borci a vedia hrať.

      2. @Leonard, Rush je pro mě skupina, která je výborná, mně nevadí, ani ji nevyhledávám. Signals, Grace Under Preasure, Power Windows odpovídají hlavnímu proudu doby. V té době mě uchvátila vlna industrialu, noise a podobné směry.

  3. Tohle album mám rád, je plné skvělé muziky. Někdo může namítnout, že ty coververze jsou zbytečné, vždyť si můžu poslechnout originál. Osobně desku vnímám jako poctu kapely Rush jejich skvělým předchůdců.
    Hejkale, dík za připomínku.
    P. S. Bylo to mé první setkání s tvorbou Rush.

    1. Námietky tohto typu môžeme akurát rešpektovať, ale aby som im venoval pozornosť, to zasa nie. Presne ako píšeš. Je to pocta a je vydarená. Vidím, že aj ty si sa k Rush prepracoval pomerne neskoro. Ja som najprv počul čosi z 80. rokov a na dlhé roky som si kapelu zaradil do priečinka – nikdy viac. Našťastie, dobrá muzika si ku mne skôr alebo neskôr nájde cestu a tvorba kapely zo 70. rokov si ma získala. A ani to nebolelo.

Pridaj komentár