PINK FLOYD – Obscured By Clouds (1972)

„Velevážené publikum, vážení hosté, račte blíže! Dnes zde, v našem potemnělém sále, uvidíte a uslyšíte číslo dosud nevídané a neslýchané. Jako vždy, i tento večer zažijete překvapení nečekané! Vystoupí zde humnělecké těleso, nyní za touto absolutní oponou ukryté. Eskamotéři kumštu sonického teď a tady, pěkně prosím, před vašimi zraky, jen pro vás, vyjeví své humnění velikolepé a zvukotvárné. Před nimi i veleslavná božská arizonská pěnice bledne a popelaví. Přistupte blíže, ať nepřijdete o nic z naší parádní šooou!!!

Mezitím v šeru na pódiu postává a přešlapuje čtveřice mladíků. „Co ten dědek mele?“, říká nejvyšší z nich, s výrazem nosatého zevlouna. „Ale Rožére, si to tak neber, sem strejčkovi slíbil, že mu vystoupíme v kabaretu.“ odpovídá suverénní mánička vedle stojící. „Jó, strejček, povídáš? A čímpak se zabejvá?“ „Však vidíš, má tady v Paříži bar a provozuje trochu zábavy. Lidi na to rádi choděj. Občas jim předvede nějaký veselý čísla. Třeba minule to byly cvičený opice.“ „Ahá, a včíl jsem tady místo vopičáků my? No ty koky, Dejve!“ nespokojeně se klátí. „No jasně, vohromný, že jo. A eště jsem mu slíbil, že to bude takový jako hezký.“ Mrkne po dalším kolegovi opírajícím se o roh, „rajt Wrajt?“ Stoický vlasáč krčí rameny. „Chceš říct, že to jindy není hezký, nebo co?“ dožaduje se pozornosti Roger. „Ty seš pořád nespokojenej, Róžér. Von strejda dělá taky do filmu. “ „Co tam dělá? Se svou figurou tak leda bahenního muže.“ Dejuv polkne, „Von se hlavně dobře zná s režisérem, hrajou spolu krokety.“ „Říká se kroket.“ „Šak já vím, ale voni tomu tak říkaj, prej jsou takový duo Krokety-Rokety, děsně vtipný… “

Ze sálu se ozývá šum, hrkání židlí, cinkání sklenic, kašlání a podupávání. Lidí je tam plno.

„Jako, aby to byly takový hezký náladovky, žádnej rachot s bubnama.“ Basák začíná chytat barvu, „Jak náladovky, ti šibe? Proč teda sebou taháme Majsovy kotle?“ „Páč to před lidma dobře vypadá“, vede si dál svou kytarista a přešlápne. “Fajn, tak já teda na pódium postavím nafukovací prase a dám mu na krk svoji basu, to taky dobře vypadá.“ „Když myslíš, ale strejčka to asi nepotěší.“ „Co teda po nás chce?“ Dejv: „Tak, abysme něco zahráli, asi…“ Roger koulí očima „To je jasný, a má to být hezký, tos už říkal. “ „Nó, eště říkal, že pak nás podle toho dohodí tomu rejžovi do nějakýho filmu, tak aby mu tam ta muzika dobře zapadla. Budeme prostě taková pohodově volná čtyřka..“

„Neváhejte, ještě pár volných míst zbývá! Jak tyhle mosty shoří, už se nikam nedostanete.. Ještě několik posledních stolů a židlí, nestyďte se, posaďte se..”

„Tak dej aspoň nějaký téma, když tomu teď šéfuješ“, ironicky rejpe Roger. „Dej ty, jestli máš“. „Nemám, akorát sem zrovna přemejšel vo nějakým velkým hópancu do nebe“ „Dobrý, tak tam dej nějaký mraky. “ „Co?“ „No jako voblaka. Vůkol nás.“ napovídá David. Roger poprvé vypadá, že má zájem. „Dobrý téma.“ A hned začne improvizovat „Zhulenej jak mrak, dám jim všem na frak, dekadentní buržousti, budou z toho žasnouti.. ne-e, v ouzkosti, to taky ne, to pak doladíme, jinak dobrý, bude goldna.. “ „Má se to odehrávat někde v Africe”, dodá Dejvid.. „Aha, tak to nic, zlaťáky jsou v…“

Sál pomalu utichá, je slyšet, jak si uvaděč stoupnul před oponu a pokašláváním se připravuje ke svému proslovu.

„Hele, už jdou, co teda budeme hrát, vole?“ „Já nevím, stačí něco neurčitýho, táhlýho, jen takový náznaky, ňáký sentimentální texty o konci dětství a tak, však já si s kytarou vystačím, a když pomůžou klávesy, rajt Wrajt, tak to máme v kapse.“ „Se nějak cejtíš, Dejve, co budu podle tebe dělat já?“ „No, co bys, stoupneš si tady doprava, a…“ „V žádným případě, já vždycky doleva!“ „Jak chceš, tak si stoupni tady doleva, a když už tam budeš, drnkej nějaký kántry, to má strejda rád.“ „Tož, tos měl řécť,“ ozvalo se zpod doposud mlčícího klobouku, „bech sebó vzal pséka.“ „To neva Mejsi, dáme tam nějaký jiný zvířata, můžeš je zkusit imitovat, když si moc nezaboucháš. Jo, nebo divochy z pralesa, to ti pude taky dobře, žejó..“

Ze sálu proniká rázný hlas s profesionální dikcí. „…a ještě, než se ocitnou v záři reflektorů a vyjeví ve své plné kráse, koho byste řekli, že tady máme, dámy a pánové…”

„Buržoust dekadentní“, skřípe zuby baskytarista, a vleče naštvaně polosplasklé prase na levou stranu pódia. Bubeník sedí za naaranžovanými bubny, a tváří se, že je mu všechno jedno. Klávesákovi to jedno doopravdy je, objímá klávesy a pak na nich usíná. Dejv začíná pomalu drnkat banální melodii, opona se otvírá, na muzikanty dopadají pruhy světel, ts-ts-tři-čtyři…

O pár měsíců později. Řinčí telefon. „Co je zase“, vrčí do sluchátka Roger, a pak zamyšleně dodá, “ale to zvonění by na začátek nebylo špatný… “ Z druhé strany bodře: „Tak to prej vyjde, máme kšeft, už je to v lisovně.“ „Co, uh, jakej kšeft? Co vyjde?“ „Chá, dyk víš, bude to mít pěknej vobal, takovej veselej, s barvičkama.“ „Chceš říct, že ta blbost, na kterou se snažím celou dobu zapomenout, neskončila v popelnici?“ „Né, ty vogo, bude to trhák! Si představ, že naše deska vyjde dřív, než ten biják. A ten se kvůli tomu normálně přejmenoval!“ „Jak přejmenoval?“ „No, podle tý naší fošny, čumíš co?“ „A jak se teda ta naše deska jmenuje?“ „No jak, šaks to sám vymyslel, vole.“ „Já že sem něco vymyslel?“ „Přece – zhulenej mrakama!“ … „No ty koky, to teda fak čumím…”

Já taky čumím. Jak tohle mohla skupina pustit ven pod svým jménem. Nesouvislé útržky od self cover bandu, co se za každou cenu snažil, aby všechno bylo bezvýrazné, univerzálně použitelné, neosobní. Hlavně nebýt sami sebou, jen pár již slyšených tónů rozetřených v tenké vrstvě do plochy. S Flojdy má tohle společný jen název a jména protagonistů, kteří se toho v nějakém polospánku snad i zúčastnili, aby zrecyklovali sami sebe.

„Lidičky, prosím vás, neodcházejte… Kam jdete, zůstaňte. Ještě vystoupí Krokety-Rokety. Vstupné vám stejně nikdo nevrátí. Tak si dejte říct…

Ani náhodou, strejčku. Podfouknul jsi mě chabou náhražkou, a já ti dávám po zásluze dvě zamračené hvězdy.

01. Obscured By Clouds – 03:05
02.
When You’re In – 02:28
03.
 Burning Bridges – 03:29
04.
The Gold It’s In The… – 03:07
05.
Wot’s… Uh The Deal? – 05:09
06. Mudmen – 04:20
07. Childhood’s End – 04:35
08. Free Four – 04:16
09. Stay – 04:07
10. Absolutely Curtains – 05:52

Total – 40:28
Dynamic range – DR14

Obscured By Clouds Book Cover Obscured By Clouds
CP32-5275
Pink Floyd
Art rock
Tosiba EMI (Japan 1986 )
1972
CD
10

9 názorov na “PINK FLOYD – Obscured By Clouds (1972)”

  1. Antony, mám rád, když se k hudbě nepřistupuje příliš vážně. Tvá “recenze” mě velice pobavila, dokonce jsem se zaradoval, že jsi vyřešil mou otázku, zda Obscured by Clouds zařadit, či nezařadit do sbírky. Jenomže pak sem Hejkal přilepil tu recenzi z progboardu a já jsem tam, kde jsem byl – nerozhodný a zmatený. Ale na druhou stranu, nemusím mít všechno.

    1. Martine, já jsem ten poslední kdo ti může radit. Pink Floyd nejsou moje srdcovka, můj bratr je pravý opak, pro něho jsou top. Já jsem s nimi končil The Wall, ale před časem jsem našel na eBay.com promo box se všemi deskami do Endless River, samozřejmě jsem to koupil. Obscured By Clouds je určitě lepší z mého pohledu než Division Bell a Momentary Lapse Of Reason. Od prodeje všech pásků a přechodu na kazety Pink Floyd patří k tomu co musím mít, i když moje srdcovka je Captain Beefheart a Frank Zappa.

    2. Martine, recenze měla hlavně pobavit, jsem vděčný, že jsi ji takovou přijal. Ale vyřešení otázky máš jen a jedině ve svých rukou. Nikdo jiný nemá tu schopnost.

      Tvůj vlastní názor na desku by mne samozřejmě zajímal velice, ať bude jakýkoli.

      1. Na progboard som pred cca deviatimi rokmi napísal štvorhviezdičkovú recenziu:

        Titulná skladba začína zlovestne, gitara je ostrá ako žiletka pretína chmáry, tak sa mi to páči. Povinný meditačný opar pravdaže nechýba, to by ani neboli Floydi. Ale poďme na hard rock, When you’re in správne úsečne breše, keď je dobrý rif, skladba viac nepotrebuje. Niekomu by mohlo prekážať, že piesne sú vždy rýchlo uzavreté do ticha, ale mne sa takéto útržky vcelku pozdávajú. Spevná balada Burning bridges je vhodná na utíšenie dobodaného býka v španielskej aréne, The god it’s in the… sa naopak snaží pred jeho očami rozprestrieť rockovo začervenané súkno, no a prvú polovicu albumu uzatvára Wot’s… uh the deal, čo je syxtísová pietna spomienka na toreadora, ktorý sa mohol za života volať Nárožný (na rohoch či na ražni, vyjde to narovnako). A vo vegetatívnom stave ostáva aj skladba Mudmen. Že v nej Gilmour prinúti svoju gitaru vyplakať všetky tekutiny z jej tela, je samozrejmé, násilník jeden! Po nervydrásajúcom úvode sa na poslucháča vyvalí absolútne typická pinkfloydovská skladba Childhood’s end. To už je jasná šablóna, z ktorej sa dá vyčítať (ako z čiar života) osud kapely až do jej zániku. Odľahčená, typicky britská blbinka Free four mi prekvapivo nebrnká na nervy, hlavne v sviežich bluesovo ladených gitarových sólách. Umieračik by mal byť povinne odohraný barovým klavírom a gilmourovskou gitarkou, v skladbe Stay sa navyše aj spieva. Musím pochváliť aj gradácie, ktoré sú doslova a do písmena vzletné. Na záver by to chcelo poriadny nárez, ibaže Floydi si na hrmot nepotrpia, nuž je tu ďalšia space meditácia kombinujúca organové šumenie s inými šumami. Absolutely curtains je skladba vhodná na polnočné uspávanie.V mnohých ohľadoch je Obscured by clouds mojím najobľúbenejším album skupiny. Keď už pre nič iné, tak pre absenciu psychedélie a občasný príklon k rockovejšiemu rinčaniu.

        Počúvanie som si opäť užil. Nikam som sa vo vnímaní tohto albumu neposunul. 🙂 Mne ten pesničkový a miestami príjemne tvrdý prejav pripadá zoči-voči Pink Floyd psychu z minulosti svieži.

  2. More a Obscured By Clouds nepovažuju za regulérní desky Pink Floyd, je to hudba k filmům jejich kamaráda Barbeta Schroedera. Ten první jsem neviděl, ten druhý ano. Ta hudba nedosahuje kvalit řadových desek, ale mně se celkem líbí a občas si je pustím. Zajímavě jsi to popsal, díky.

    1. Zdeny: Souhlasím, je to jen hudba k filmu, a ta odfláknutost je dost znát. Viděl jsem film “More”, tento ne. Deska mě, kromě pár pasáží, nudí, tak jsem aspoň to psaní pojal trošku zábavně. Protože o zábavu jde především.

Pridaj komentár