Nahrávky 2020 – IX. díl

Pro letošek poslední kousek skládanky z dílků, které ulpěly v mém posluchačském notesu. Kdo si jej přečte důkladně, třeba na něco přijde. V příštím roce zvážím, zda upřednostnit formát kratších samostatných recenzí.

Brant Bjork – Brant Bjork (2020) DR9 37:50

Druhdy bubeník famózních KYUSS, poté FU MANCHU, MONDO GENERATOR, VISTA CHINO, a tak různě. Dnes, krom toho, že multiinstrumentalista, taky zpěvák, skladatel, textař, účastník různých hudebních projektů, prostě takový normální týpek z pouště. Letos v květnu vydal svoje zhruba dvanácté (ono se to blbě počítá) album pod jednoduchým názvem Brant Bjork. Stoneru je v jeho projevu už jen stopa, o to více dehtového blues a psychedelických hypnotických repetitivních rytmů. Šarm KYUSS pozůstává patrný.
Musel jsem si zvyknout, neboť hudební produkt je z hlediska aranží a ozdob až asketicky strohý. Sází se na průraznost a účinnost rytmů a čitelných figur, které jsou opakovány někdy až nad míru. Komunikace basy a bicích špikuje každý song a do toho decentně vrnící kytara s pohodovým chraplákem pana Bjorka. Ééé, zpočátku se mi to zdálo fádní, no dneska si to s požitkem vychutnávám. Vo tom muzika je. Aby drnkla na dušu, je jedno čím. Jo, ta jednotvárnost místy zamrzí, ale Brant je dnes víc heavy delta blůzmen na oprýskané židli s kytarou, než brilantně produkovaný modern rocker. Má to, co lakonicky vyjadřují slova “dirty & groovy”. Je tam znát vráskami rozrytý feeling CREAM, a srozumění s nevlídnou životní poutí každého desperáda. No, paráda.
Nejlepší skladby. Jednoznačně Jesus Was A Bluesman a Shitkickin’ Now. Ale i ty ostatní se vám zaderou. Deska je to tak akorát dlouhá. Tak ji zkuste.
~~~ na tomto místě se nelze ubránit srovnání s letošním Bonamassou, fakt by mne zajímalo, jak by takový pomyslný duel u čtenáři dopadl, u mě je to jasných 10:0 pro Branta ~~~
Bandcamp
****

WØR PIGS – Beasts (2020) DR9 40:24

Prasácky špinavý rock’n’beat’n’stoner z Paříže. Rezavá neoriginální muzika s parádním hladovým tahem směrem k zemi, hlíně a kořenům. Hodně hrubé, rvavé, drsné až rurálně primitivní. Radost až na kost. Horší 4*, ale třeba to časem vyroste. Fajn průplach závitů takhle po ránu.
Bandcamp
***1/2

Alberto Rigoni – Odd Times (2020) DR11 37:00

Italský mistr baskytary. Též skladatel. Taktéž se účastní mnoha projektů, asi ho to baví. Má toho docela hodně. Celkem rád si zve na svá alba muzikanty zvučných jmen, a oni celkem rádi přijímají. Zde, jako již několikráte v minulosti, na bicí Marco Minnemann, což je německý bubeník. Doprovázel různé persony nezapomenutelných i zapomenutelných jmen. Do třetice tuto trojčlenku uzavírá paní Alexandra Zerner, co je šikovná na kytaru a je z Brna. Ano, z toho našeho Brna.
Trio hraje instrumentální prog metal. Takovou tu předváděčku rychlostrunoklapkoprstobřinkobrnků, až uši přecházejí. Obvykle mě toto sonické obžerství unavuje, leč tu kupodivu se zrodilo něco vcelku stravitelného. Za a) je to krátké, za b) přinejmenším dvě skladby z pěti jsou více než zdařilé, za c) špičkový zvuk. Užívám si Countdown a Crazy Horse. Zbytek je takový normální. Pro mě.
Třiapůl zaokrouhluji na tři. Což je dobrý.
Alberto Rigoni
Bandcamp
Alexandra Zerner
***

DICE – Crazy Little Dreams And Maps For Ramona (2020) DR11 59:57

Dneska extrémně sedlo, je to velmi náladotvorné dílo. Německá kapela, co originálním způsobem dokáže spojit space zvuk s čistě kytarovým, udrží pozornost ve svých skladbách pomocí zajímavých instrumentálních staveb a neotřelého zpěvu, jako z jiné planety. Za posledních 23 let udělali 21 studiovek, a ta letošní je fakt vymakaná. Mají v sobě hodně krautrockového, a to v obou jeho hlavních polohách, ať elektronické, tak psychedelic rockové. Každá skladba představuje plochu s mnoha odlesky a barevnými mapami, kterými se lze kochat v poměrně rozmanitém spektru. Poslední skladba je úplný hymnus, óda na duši odlétající do jinam.. Ohromná síla.
Na streamingu jsem je nenašel, na ytb taky ne. Něco je na Gůglplejovi:
Google Play
****

AMOR EASTON 阿莫東森 – Maze 迷宮 (2020) DR13 38:28

Samo domo album Číňana Dinghao Luo (Amoxitoxin), kde se i zpívá. Ale udělal je v Cambridge, nikoli ve své domovině. Takových projektů je na Bandcampu plno, ovšem tenhle mne i přes jistou syntetičnost ve zvuku nástrojů hodně baví. Nejspíš pro svoji neobvyklost a místy i originalitu hudebních nápadů, a také pro lehkost, jakou jsou podány. Dobré jsou vlivy klasického romantismu, k nimž vede zejména klavír, (nebo jeho umělá napodobenina, to spíš), a některé aranže, v kombinaci s art rockovými odkazy. Neúporná muzika, ke které se rád vracím, když mám tu správnou náladu.
Bandcamp
****
(když mám náladu),
*** (když ji nemám)

 

Kdybych měl zmínit nějakou hrůzostrašnost, z toho množství, které na nás produkční společností denně po kýblech chrstají, tak alespoň tuto exemplární:

BLACKFIELD – For The Music (2020) DR6 30:17

Většina skladeb DR3-DR6. Dvě DR8, DR9. Tenhle sajrajt mi do aparátu nesmí. Ale stejně jsem to zkusil. Půl hodiny tortury tupým zvukem a ještě tupější muzikou. Mělo by se to správně jmenovat Against The Music From The Deaf Idiots. Na Bandcampu tohle humnění není, ale streamingy se takového biohumusu jistě ochotně ujaly po plných naběračkách.
nula hvězd, zataženo

3 názory na “Nahrávky 2020 – IX. díl”

  1. Čítam pozorne, na niečo som zrejme prišiel….
    Poďakovanie autorovi za tento a aj iné seriály. Osobne sa prikláňam za samostatné recenzie, pretože tieto skvelé texty by mali byť v našej abecede samostatne. A na dĺžke nezáleží, dôležitý je obsah.
    Antony, DÍKY!!!

Pridaj komentár