MIND OVER FOUR – biografie

Pokud se pokusíte zmapovat začátky stylu zvaného progresivní metal, budete opakovaně narážet na různá jména kapel, co se pokoušely ozvláštnit svůj kovový zvuk něčím, co dříve příslušelo art rocku. Ta jména budou často obecně známá, ale určitě se mezi nimi objeví i pár těch, která si ani znalci stylu nedokážou hned vybavit. Jaké je potom překvapení, když v jistém případě zjistíte, že nejde o nějakou zahrabanou jednoalbovku, ale dlouhá léta aktivní soubor s pohnutou historií, který stojí za pozornost.

MIND OVER FOUR, občas uváděni i jako MIND OVER 4, byli metalově orientovaná skupina z Orange County, California, USA. Zformovali se roku 1982, kdy se Spike Xavier, tvrdý punker, který měl také rád funk a rap, a Michael Boyd Jensen, heavymetalový fanoušek s uchem pro jazz a Johna Lennona, setkali během svých civilních pracovních povinností v Del Taco ve Fullertonu. V té době by se na rockové scéně v Orange County měli stát zapřísáhlými nepřáteli – vyholený pankáč Xavier, a dlouhovlasý metalista Jensen. Ale ti dva si rozuměli, zkombinovali svoje hudební zájmy a začali tvořit na dnešní poměry sice běžnou, ale tehdy zcela ojedinělou, hard-rockovou směs punku a metalu.

Co tehdy hráli, lze slyšet na vlastním nákladem vydaném a ručně vyráběném EP Desperate Expression (1983). Zde prezentovaná hudba se dá označit jako metalizovaný psychedelický punk v hodně syrovém a garážovém provedení. Už zde lze zřetelně vystopovat avantgardně progresivní prvky, které později transformovali do osobitého stylu, srovnatelného snad jen s ranými VOIVOD říznutými The MOTHERS OF INVENTION.

První sestavu tvořili Spike Xavier zpěv, Michael Boyd Jensen a Steve Crow kytary, Jeff Keogel basa a Lou Gaez bicí (různé zdroje uvádějí i odlišné sestavy a nelze spolehlivě vysledovat nic přesnějšího). Po demu Barriers and Passages vydaném v roce 1985 se představují svojí první dlouhohrající deskou s názvem Out Here (1987). Zde jsou z původní sestavy jen Xavier a Jensen, doplňují je Dave Hamilton na basu a Mark Fullerton na bicí. Ke slyšení je progresivní avantgardní metal ve velmi razantním a zneklidňujícím pojetí. Bývají srovnávání s PRONG nebo ranými FAITH NO MORE, osobně tam hodně slyším i DEAD KENNEDYS, ale popsat přesněji jejich osobitý a nezvyklý styl je velmi obtížné.

Hudebníci neměli publikum, protože to na takovou hudbu nebylo připravené. Cestovali co nejlevnějším způsobem ve staré dodávce, spali často pod širákem, nebo na matracích na zemi, kde se dalo. Byli věčně bez peněz. Na živobytí si vydělávali prodejem triček a dalších materiálů. Neměli stálou smlouvu a první čtyři alba produkovali každé u jiného vydavatele, za co nejnižší rozpočet. Až po několika letech získali drobnou finanční infuzi od firmy Restless a mohli si dovolit na svoje poměry takový luxus, jako spát v levných motelech a jíst normální jídla.

Skupina následující léta pokračuje v intenzívní činnosti, Dave Hamiltona nahrazuje v roce 1989 Rich Castillo, vydávají s ním další alba – Mind Over Four (1989) a The Goddess (1990). Spike Xavier, aby šetřil své hlasivky, vydal zákaz kouření v dodávce a na pokojích. Cestovali jak se dalo a zavítali i do Evropy. V Lucembursku jim došly peníze a tak si zopakovali zase svoje spaní pod širákem. Roku 1991 se náhodou nacházeli ve stejném městě v Illinois, kde zrovna probíhal první ročník Lollapalooza festivalu. Hráli někde v klubu a přidali se k nim ve skladbě War Pigs i někteří členové ALICE IN CHAINS, BABES IN TOYLAND, TOOL a FISHBONE. “Nejhorší verze Válečných prasat, jaká kdy byla na planetě provedena”, vzpomíná Xavier s úsměvem. A dodává, že tehdy si v tom prostředí uvědomili, že i metalový fanoušek je stejně chudý jako oni. Jsou to děcka, která uškudlí 30 dolarů za vstupenku na slavná jména, ale když hraje méně známá kapela, tak těch 7 nebo 8 babek už nemají.

Album The Goddess (1990) mělo slušný úspěch u kritky v oblasti alternativní tvrdé muziky, která je chválila jako objev této scény. Kapela začala proto hledat nové vydavatelství, kde by mohla zúročit nově nabytý úspěch a oslovila různé společnosti. Po dlouhé době různých obchodních tahanic se jim podařilo nakonec získat smlouvu se zmíněnými Restless. Soubor se snaží této šance co nejlépe využít, aby mohl dále co nejlépe fungovat. Pořád věří, že mají na víc, než na cestování v dodávce, hraní v malých klubech a tření bídy s nouzí. Pořád čekají na šanci, že osloví více fanoušků.

Kapela se snažila zajistit si vystupování v roli předkapely nějaké slavné skupiny. Věřili, že se tak dokážou dostat do větších sálů, před větší množství diváků, aniž by se sami museli stát velkými. Ani to se nesetkává s úspěchem. Přes všechen optimismus přicházejí chvíle, kdy se členové skupiny sami sebe ptají, jestli jim to trmácení stojí za tak hubené výsledky. Tyto zážitky, pocity a zkušenosti se promítají do textů skladeb, které muzikanti tvoří. Jsou prodchnuty až filozoficky podanými chmurami, odrážejí  deziluzi idealistů konfrontovaných s ponurou realitou.

Deska Half Way Down (1993) úplně nesplnila očekávání, která do ní byla vložena. Energie získaná předchozím albem vyprchala. Spike Xavier se v témže roce pokoušel o post nového zpěváka ANTHRAX, když odešel Joey Belladona. Neuspěl, přijat byl John Bush z ARMORED SAINT. Následující album Empty Hands (1995) už nahrávají jako trojice bez Hamiltona a krátce po jeho vydání se rozpadají. “Máme bariéry a průchody. Je to tak krásný život,” prohlašuje Xavier v písni Barriers And Passages. V My Name is Nothing, uprostřed typické temnoty a bolesti, Xavier a Jensen, kteří vytvářejí většinu materiálu kapely, představují uklidňující duchovní přítomnost, “nalézají mě potrhaného, zvedají mě jako květinu.”

“Nejsme zase tak úplně vážní” odpovídá Xavier na otázku, proč se hudba kapely jeví tak vážná. “Bavíme se stejně dobře, jako všichni ostatní. Ale takhle asi píšeme. Vyjadřujeme hlubší pocity, které ve své hudbě máme.“ Xavier o sobě říká, že zen buddhistické a indiánské učení ovlivnilo jeho psaní písní. Jádro jeho filozofie je pozitivní. “Snažte se věci zjednodušit a převezměte odpovědnost za své činy,” shrnul svůj pohled. “Neexistuje žádná záruka šťastného života bez problémů. Nemyslím si ani, že to je důvod, proč jsme tady.”

Hudba MIND OVER FOUR ani v pozdějším období nic neztratila na své výbušné energii. Vždy představovali hodně neobvyklé spojení metalu s mnoha dalšími vlivy, zejména s nepřeslechnutelnou punkovou vzteklostí a vibrující živostí. Dá se říci, že skončili hlavně z důvodu únavy z hudebního byznysu, a také proto, že se jim nedařilo prorazit mezi velká jména. Různí hudební publicisté zpětně hodnotí skupinu MIND OVER FOUR hodně vysoko, objevují se i názory, že jde o nejlepší zapomenutou kapelu prog metalu vůbec. O tom, jak hodně jsou zapomenutí, svědčí třeba i to, že první tři tituly jsou na CD dosud zcela nedostupné. Nicméně neortodoxnost hudebního materiálu řadí MIND OVER FOUR k jedněm z prvních progresivně metalových skupin, kdy vycházeli z odlišných vlivů než ostatní stylotvorné skupiny. Vedle dalších zapomenutých pionýrů progmetalu, jako jsou například HEIR APPARENT, se podílejí na definování metalové progresivní odnože hudby.

Spike Xavier se krátce objevuje ve skupině MINDFUNK, kterou prošla zajímavá plejáda hudebníků, jako Reed St. Mark (CELTIC FROST), Jason Everman (NIRVANA, SOUNDGARDEN) a Louis J. Svitek (M.O.D., MINISTRY). Později se objevuje v dalších skupinách, které zcela opouštějí oblast progresivní hudby a pohybují se spíše v politicky orientovaném nu metalu, rapu a tak podobně. Ostatní hudebníci ze skupiny měli podobný osud, a ačkoli jsou stále aktivní, s progresivně metalovou hudbou je už nic nespojuje.

BNR Metal Pages je popisuje jako „zabírají tu šedou oblast mezi metalem a nekomerčním hard rockem, ale projevují se s písničkářským podivínstvím, které ztěžuje jejich popis a zařazení“. Tvorbu skupiny lze doporučit všem hledačům neobvyklého a objevného progresivního metalu, zejména těm, kteří mají v oblibě VOIVOD a podobně zvláštní kapely. MIND OVER FOUR jsou příkladem skupiny, která byla natolik mimořádná a nezařaditelná, až neměla šanci na úspěch.

Poznámka – na webu je autentických materiálů o MIND OVER FOUR  velice málo. Přidávám odkazy na dva dobové rozhovory, ze kterých jsem volně čerpal:
Los Angeles Times 1993
Jeff Wagner Blog 1993

MIND OVER FOUR – diskografie:
Desperate Expression (1983) EP
Out Here (1987)
Mind Over Four (1989)
The Goddess (1990)
Half Way Down (1993)
Empty Hands (1995)

2 názory na “MIND OVER FOUR – biografie”

  1. Moc děkuji za recenzi. Konečně jsem se dozvěděl o nich spoustu nových informací. Od kapely mám jedno LP a to Half Way Down na to nedám dopustit. Pro mě nádherná věc ke které se rád vracím.
    Slyšel jsem i další desky a opravdu jsou to dost zajímavé věci. A jak jsi napsal, že pro fanoušky Voivod to bude hodně zajímavé, tak máš pravdu.
    Díky za článek a jdu na ně.

Pridaj komentár