M-OPUS – biografie

Když v roce 2014 zakládali dva kamarádi z hudební branže – Jonathan Casey (klávesy, zpěv) a Colin Sullivan (kytara, zpěv)  – projekt M-OPUS, měli za sebou docela bohatou muzikantskou historii. Jako progresivní rockeři z irského Dublinu už 15 let hráli společně i samostatně v různých kapelách. Casey začínal jako člen skupiny houslisty Davida Crosse (ex-KING CRIMSON). S nimi cestoval po koncertních turné a natočil dvě alba, Closer Than Skin (2005) a Alive In The Underworld (2008). Dále vydal vlastní sólo nahrávku The Opening Night (2012). Mimo to byl studiovým hudebníkem a autorem orchestrální hudby pro různé účely. Sullivan se zabýval také studiovým hraním, podílel se na různých session a vystoupeních, a mimo jiné prováděl mixážní práce na desce Live: Manchester and Dublin (2004) mexického akustického kytarového dua Rodrigo y Gabriela.

Jak sami o sobě říkají, absolvovali během své kariéry tisíce performancí. Někdy kolem roku 2009 je napadlo, když dělali zase nějakou placenou orchestraci pro komerční účely, jestli tohle je opravdu to, čeho chtějí dosáhnout. Tehdy vzniká myšlenka na založení společného hudebního seskupení, v něm budou realizovat vlastní nejlepší hudební představy a vize. Ještě, než byli založeni M-OPUS (jako mladíci spolu začínali kolem roku 2000 v kapele MAGNUM OPUS, použili název tedy znovu, v upravené formě), dávali dohromady koncept, ze kterého budou vycházet, neboť bez něj by se nedaly správně ztvárnit hudební inspirace. Uvědomili si, že je nejvíce přitahuje symfonický art rock 70. let, a tak pojali záměr se do těchto let virtuálně vrátit a vytvořit fiktivní historická alba. Mělo jít o návrat do kolébky této hudby, nejenom v představách, ale i v důsledné stylizaci dalších prvků, aby bylo dosaženo co nejvěrnější atmosféry.

Ve zkušebně, 2015.

Během let tento přístup přece jen obohatili o jistý podíl moderních mixů, kterými lze oživit vytvořenou hudbu, aby se nejednalo o prosté retro. Vlastní historizující způsob tvorby ale zachovávají, své nahrávky imaginárně řadí chronologicky do různých letopočtů, a tím záměrně ohraničují použité instrumentální technologie. První vydané album má tedy název 1975 Triptych, přičemž je ve skutečnosti vydáno v únoru 2015. Album obsahuje tři skladby, což byl v první polovině 70. roků vcelku používaný způsob realizace hudebních nápadů. Nalezneme zde nosnou, více jak půlhodinovou, ústřední suitu Different Skies, plus dvě kratší, ale pořád dostatečně rozsáhlé, skladby v úvodu i závěru alba. Jsou tu nezbytně obsazeni hostující hudebníci na bicí (Mark Grist a Aran O’Malley), basu (Oisin O’Malley z indie rockových MRNORTH) a též symfonické těleso (Greenwich Village Orchestra). Ve výsledném produktu se dají vysledovat vlivy nejen YES, GENESIS a KING CRIMSON, ale i dalších mohykánů progresivní éry sedmdesátek.

Další titul je řazen do roku 1978, hudebníci tak mohou požít modernější syntezátory, postupy a zvukové rejstříky. Má zcela odlišnou koncepci, autoři se pouští do ambiciózního a rozsáhlého opusu, kdy se snaží vytvořit příběhově laděnou hudební nahrávku. Vlastní tvorba takto náročného díla zabírá celých pět let intenzívní práce. Během té doby se stabilním členem sestavy stává Mark Grist, a tak kapela může bez problému průběžně realizovat koncertní vystoupení, a také nahrávat v jeho studiu. Jako čtvrtý člen se dočasně objevují Darragh Dennis a P.J. O’Connell, ale nakonec je v kreditech sestava uvedena jako trio Casey/Sullivan/Grist.

M-OPUS v sestavě 2019.

Finální nahrávka pod názvem Origins je k vydání připravena již roku 2019 (Discogs ji tam řadí, ale například Progarchives uvádějí 2020), skupina poskytuje propagační rozhovory a kopie pro žurnalisty. Na trh se album dostává v lednu 2020. Vychází ve formátu 2CD a dokáže ohromit svojí délkou, počtem skladeb, hostujících účinkujících, rozsáhlostí a propracovaností příběhu, a hlavně hudební hloubkou a rozmanitostí. Na ploše dvou hodin a sedmnácti minut se před námi ve 28 skladbách rozvine sci-fi příběh z budoucnosti, který je tak detailní a dějově bohatý, že vyžaduje hodně soustředění i pozorných poslechů. Jen vlastní pdf texty mají rozsah 39 stran. Opět lze vysledovat škálu hudebních vlivů z různých koutů hudebního dění zvoleného roku, ve zvuku se muzikanti nevyhýbají ani tvrdším pasážím, ani čistě narativním stopám. Jde o zážitek připomínající nějaký zhudebněný zapomenutý cyberpunkový film z roku 1978. Svým pojetím se jedná o naprosto výjimečnou, avšak na poslech náročnou, událost.

V posledních rozhovorech se autoři zmiňují o přípravách dvou dalších desek, opět imaginárně datovaných do dávno minulých rockových let. Vzhledem k současné nemožnosti hrát živě, mají více času na studiovou práci, tak se výsledku dočkáme snad dříve, než za pět let. I když, při jejich extrémní pečlivosti a náročnosti, se to nedá vůbec odhadnout.

Homepage
Bandcamp
Facebook

M-OPUS – diskografie:
1975 Triptych (2015)
Origins (2020)

4 názory na “M-OPUS – biografie”

    1. Nových (tzn. vzniknuvších po 2000) kapel, co stojí za profil, je nepočítaně. Prakticky denně objevuji nějakou. Snažím se vypichovat alespoň ty nejzajímavější.

      Recenzi na album Origins 2020 připravuji. Ale půjde o dlouhý text, takže zabere čas, to prostě jinak nelze..

      1. Profil skupiny mě zaujal hned, jak se tady objevil a obě jejich vydané nahrávky jsou dostupné na Spotify. S tím by nebyl problém. Ovšem s délkou Origins už ano. Přiznávám bez mučení, že mě stopáž 2 hodiny, šestnáct minut vystrašila a odradila. Nevím, jestli na to někdy najdu dostatek odvahy a času, ale na recku se těším. Třeba mě postrčí.

        1. Origins je dílo, které jde ve všem proti proudu. Dělá všechno “špatně”, z hlediska současných tendencí. Ale je naprosto fascinující. Nedá se hodnotit po jednom poslechu. Nedá se ani po pěti. Po deseti něco málo začne ukazovat. Jenže naprostá většina lidí se logicky k více než jednomu, max. dvěma, poslechům, prostě nedostane. Není se čemu divit, ta délka je obludná.

          Více v recenzi.

Pridaj komentár