Get Yer Ya Ya’s Out

Často som sa stretával s názorom, že Rolling Stones v prvých dekádach svojho pôsobenia vraj nevedeli hrať naživo… Naozaj?

Rolling Stones zrejme netreba predstavovať. Bez zbytočných rečí, poďme sa spolu pozrieť na koncertný album ‘Get Yer Ya Ya’s Out‘ The Rolling Stones in concert, ktorý bol nahrávaný v novembri 1969 počas amerického turné, následne mierne editovaný v štúdiu (najmä spev si vyžiadal pretočiť) a na pulty dokvitol v septembri 1970. Jagger, Watts, Richards, Wyman a, našťastie, Taylor. Pätica, ktorá pre mňa osobne predstavuje najlepšiu inkarnáciu tejto legendárnej skupiny. Predovšetkým v osobe Taylora sa v skupine zjavil jediný sólový gitarista, ktorý pre mňa niečo znamená. Aj preto som k tomuto albumu pristupoval s nádejou, že by ma mohol baviť (nie, v „detstve“ som ho nepočul, až ako dospelý).

Playlist obsahuje desať skladieb, pričom gro tvoria kúsky z Beggars BanquetLet It Bleed. Dvojicu singloviek (Jumpin’ Jack Flash, Honky Tonk Women) dopĺňajú dve rokenrolové „Berryovky“. Little Queenie sa stala singlovou voľbou z tohto albumu a Berryho rokenrol Carol sa nachádzal už na eponymnom debute z roka 1964. Aj keď je tu viacero známych peciek, napr. Sympathy For The Devil, trúfam si povedať, že zloženie skladieb je pomerne „nehitové“. Celková nálada koncertu je výrazne bluesová a vybrané skladby akoby schválne vynechávali istoty typu Gimme Shelter, You Can’t Always Get What You Want (aby som sa pohyboval v mantineloch Let It Bleed), o Satisfaction a podobne ani nevraviac.

Inými slovami, je to pecka! Lepší koncertný mix z dielne Rolling Stones som nepočul! Nakoľko koncerty milujem a albumy tohto typu zbieram pomaly radšej ako štúdiovky, niet sa čo čudovať. Momentov na zapamätanie je tu presne desať. Okrem burácania dôjde i na akustické blues (Stray Cat Blues), harmoniková džemovačka Midnight Rambler nemá chybu a takto by som mohol pokračovať „do aleluje“.

V poslednej dobe sa to na internete hemží zvukovými zvadami, a preto stroho dodám, že vlastním vydanie z roka 2002 od ABKCO Records (DSD remaster, DR 12), ktoré hrá veľmi príjemne.

‘Get Yer Ya Ya’s Out‘ The Rolling Stones in concert je spolu so Sticky FingersLet It Bleed mojím najobľúbenejším albumom od rockových Titanov. Stojí za hriech, nuž, ak sa ste sa mu dosiaľ vyhýbali, skúste sa s ním zblížiť. Pokiaľ máte radi bluesom nasiaknutú rockovú muziku, máte veľkú šancu, že si ho zamilujete.

Skladby:

  1. Jumpin’ Jack Flash 4:02
  2. Carol 3:47
  3. Stray Cat Blues 3:41
  4. Love In Vain 4:57
  5. Midnight Rambler 9:05
  6. Sympathy For The Devil 6:52
  7. Live With Me 3:03
  8. Little Queenie 4:33
  9. Honky Tonk Women 3:35
  10. Street Fighting Man 4:03

Zostava:
Mick Jagger: spev, harmonika (5)
Keith Richards: gitara, vokály
Mick Taylor: gitara
Bill Wyman: basa
Charlie Watts: bicie
a
Ian Stewart: klavír (2, 8, 9)
P. Hawkes: tamburína

‘Get Yer Ya Ya’s Out‘ The Rolling Stones in concert Book Cover ‘Get Yer Ya Ya’s Out‘ The Rolling Stones in concert
Rolling Stones
blues rock
Decca
1970
LP, CD
10

8 názorov na “Get Yer Ya Ya’s Out”

  1. Zase jsem si ověřil, že nejsem koncertní typ. Live záznam na mne vůbec neúčinkuje, musel jsem to vypnout. Studiová alba ROLLING STONES miluju!
    The ROLLING STONES vs. The BEATLES ? Tento “The Problem” mám dávno vyřešen. Obě kapely jsou nekonečně dobré. Porovnávat dvě nekonečna je jako ptát se, co víc váží. Kilo peří, nebo kilo železa?

    1. Antony: bingo, asi by mě to nenapadlo, ale tohle je správné řešení obě kapely jsou skvělé. Oni byli velcí kamarádi a nikdy spolu nesoupeřili, to si tak udělali novináři. Stačí si pusti DVD Rolling Stones Rock´n ´Roll Circus a Dirty Mac, kde hraje Keith Richards vedle Johna Lennona.

      1. Ano, já opravdu obě kapely vidím jako velice spřízněné. Mají mnoho společného, jsou výjimečné, při jejich poslechu mládnu. Nemá smysl řešit lepší/horší, takový/makový. Nekonečná muzika, a to stačí…

  2. Kdybych si měl vybrat mezi Rolling Stones a Beatles, tak volím Beatles. Rolling Stones mají podle mě hodně nesmrtelných hitů, hlavně ze šedesátých let, ale s Beatles se to nedá srovnávat. Tuhle desku prodával Supraphon na počátku sedmdesátých let v licenci od Dum Dum India, obsahuje největší hity, podobně jako Rock’ n’ Roll Circus. Díky za pěkný popis.

      1. hejkal: zdravím, Rolling Stones i Animals jsou hodně rythm blues a to mi moc nekonvenuje. Mně sedí kapely typu Doors, Jefferson Airplane, ale nejvíce Mothers Of Invention a Captain Beefheart z té doby. každý to má nastavený jinak.

Pridaj komentár