Vždy, keď si pustím tento, podotýkam, skvelý album a počujem úvodnú titulku Třiatřicet, tak prvé, čo ma napadne, že pri skladaní a aranžovaní kompozície sa Radim Hladík, Lešek Semelka a Vlado Čech cítili ako Rush. Po odchode Oldu Veselého zostali traja, akurát, že Lešek nehral basové linky na basgitare, ale na synťákoch (a snáď vždy vážil raz toľko, ako Geddy Lee…). Ťažko ma dnes niekto presvedčí, že v období nahrávania titulnej skladby páni z Blue Effect nepočúvali dosku Hemispheres od geniálnych Kanaďanov.
Avignonské slečny z Prahy je ďalšia pecka, ale na cédéčku si ju vždy vychutnám radšej v plnej, rozvinutej a živej verzii. (Pre neinformovaných – skrátená verzia vyšla na LP z dôvodu časového obmedzenia vinylovej kapacity.) Občasná pánská jízda i Kohoutek kamarádství dokapává sú ukážkou vyzretosti Radima i Leška (jeho snáď životný skladateľský a aranžérsky výkon) a v pozitívnom slova zmysle, sú to vlastne súboje Radimových gitár a Leškových klávesov.
Zvyšné bonusy na CD verzii (mimo kúsku Čajovna) sú prakticky zbytočne doplácané (asi kvôli využitej minutáži), ďalším negatívom albumu je typicky socialistický plochý zvuk nahrávky – daň dobe a kvalite nahrávacích štúdií, kedy sa album v Československu lisoval.
Pre mňa je album úplne rovnocenný s jeho art rockovými predchodcami Svitanie a Svět hledačů. Z domácej progresívnej tvorby som mal vždy radšej priamočiarejší výraz Radima Hladíka a zvlášť Oldu Veselého (geniálne Sluneční hodiny od jeho kapely Synkopy), ako akademicky studené Collegium Musicum.
SKLADBY:
1. Třiatřicet /Radim Hladík, Pavel Vrba/ 14:25
2. Avignonské slečny z Prahy /Radim Hladík, Pavel Vrba/ 7:01
3. Kohoutek kamarádství dokapává /Lešek Semelka, Pavel Vrba/ 11:15
4. Občasná pánská jízda /Lešek Semelka, Pavel Vrba/ 8:40
NOTES:
Zaznamenané v septembri-októbri 1980 v pražskom štúdiu Mozarteum.
ZOSTAVA:
Radim Hladík – gitary, gitarový syntezátor ARP-Avatar
Lešek Semelka – spev, Micro Moog, Multi Moog, Korg-Polyphonic Ensemble
Vlado Čech – bicie, zvonky
33
Art Rock, Prog Rock
Supraphon
1981
LP
4
CD - Bonton – BON 499746 2 /2001/
Tuto desku považuju za druhou nejlepší od Blue Effectu. Chybí mi tam ta baskytara, náhražka za klávesy je někdy už příliš, zvláště na druhé straně. Podobnost s Rush tam ale moc nevidím.
V 90. letech jsem potkal Hladíka s Hutkou u nás na maloměstě v hospodě. Hutka šel prodávat kazety a Hladík tam zůstal sám. Zeptal jsem se ho, jestli můžu dojí domů (kousek) pro desky, aby mi je podepsal. Takže mám od něj podepsaný všechny vinyly do Blue Effectu včetně spolupráce s Vargou a Hammelem.
Tehdy jsem mu říkal, že za jejich nejlepší desku považuju Svět hledačů, a on mi řekl, že on taky.
Ale každopádně Třiatřicet je jeden z posledních milníků české rockové hudby.
Pravda, Hutka s Hladíkem tenkrát vystupovali jako akustické duo a u nás hráli také. Na Radima si vzpomínám docela dobře, jak ostýchavým dojmem na mě působil. Od té doby už jsem ho hrát nikdy neviděl.
Alba 33 a Svět Hledačů jsou dobrá, ale nejvíc na mě zapůsobila Nová syntéza II. Tu já osobně považuji za Top.