ASTRALIS – Voces del Bosque (2009)

Zase po nějaké době mohu doporučit kus vynikajícího neo progu. Kapela je z Chile, existuje od roku 1999, má na kontě 3 alba. Poslední je z roku 2013, je tedy otázkou, zda jsou ještě činní. Internet je také poměrně skoupý na informace.

Při poslechu alba Voces del Bosque (Hlasy lesa) hned zkraje upoutá jasně definovaný styl. Libozvučnou španělštinou zpívaný symfonický způsob provedení nepřetechnizovaného melodického progresivního rocku s podílem chilských lidových vlivů, pokud si pod adjektivem symfonický představíme klenutější a vzletnější konstrukce skladeb. Jinak se tady naštěstí nevyskytují obvyklé neprostupné vrstvy šmidlajících kláves, které často symfonickou polévku zahušťují k nepozření. Klávesy zde mají většinou roli podpůrného spodního témbru, sem tam se zablesknou i na povrchu, nebo zdobí kompozice akusticky znějícím klavírem. V klidnějších pasážích je slyšet, že plochy nálad, které se vespod rozprostírají, mají nezanedbatelnou roli, hmatatelnou spíše podprahově. Co je však slyšet výrazně, jsou živě vynalézavé kytary a důrazné bicí. Tyto nástroje kreslí vskutku kontrastně a mistrovsky. Dlouhé instrumentální pasáže jsou jimi vyšívány rafinovaně a oplývají silnou emocionální působivostí. Zpěv je spíše sporadický, takže i odpůrci neanglických jazyků by nemělo nic bránit v požitku z této znamenité hudby. Refrén se vyskytuje pouze v jedné krátké písni, zbytek stojí zejména na zvukomalebných nástrojových pasážích.

ASTRALIS 2008

Latinská Amerika je z muziky znát přiměřeně, aby dostatečně bavila, kořenila, ale nebyla z ní cítit přílišná ethno póza. V něčem mi tato muzika připomíná nálady ze sólových desek Jona Andersona, který to s latinou opravdu umí, například na Toltec (1996). Jinde tam zase ve způsobu práce s aranžemi a nástrojovými důrazy slyším Fishe v období kolem Suits (1994). Jo, Skotsko se ve skladbě Los Pasantes dá krájet. Pokud by člověk měl po prvních čtyřech skladbách pocit, že ty poslední dvě dovedou album v pohodě do konce, je rychle vyveden z omylu. Teď nastanou ty správné velkolepé artové orgie. Hudba se promění v temnější oceán, co medituje v hypnóze, je tam méně trylků, více úsporných basových rytmických figur s kytarovými konturami. Obdivuhodné, a musím podotknout, že předchozí deska je takových monumentů spoutané přírodní síly taktéž plná. Prostě jsme z veselého a barevného pralesa hýřivých barev a zvuků přešli do chladné tiché jeskyně. Je to osvěžující a dechberoucí. Úplně vidím, jak jde pára od pusy. Poslední dvě skladby jsou pro mne absolutním zážitkem a protože mají dohromady 25 minut, představují vlastně více než polovinu stopáže alba. Mám-li je k něčemu přirovnat, pak ke dvěma svým oblíbeným skupinám, které jsou ale poměrně neznámé. Jsou jimi jednak italští EGOBAND, zejména na albu We Are… (1995), a hlavně američtí LANDS END, kteří se v podobných psychedelic space zvukoplochách vyžívají také, třeba na Natural Selection (1997).

Pro mne objev z nečekaných, o to hlouběji se zarývajících. Nejde o prvoposlechovou záležitost, ale kdo bude trpělivý, může dojít sladké odměny ve formě posluchačského zážitku z kategorie nevšedních. Vlastně jediné negativum bych přiřknul stísněnějšímu zvuku, ale dá se to snést. Asi tak 4 a 3/4 hvězdy s chutí zaokrouhluji na 5*.

Odkazy:
Bandcamp
Homepage

01. Voces del Bosque – 08:34
02. Caminos Internos – 05:59
03. Los Pasantes – 04:05
04. Néctar de Luz – 03:43
05. Estás Aquí – 13:27
06. Saraswati – 11:11

Total 47:00
Dynamic range – DR7

Voces del Bosque Book Cover Voces del Bosque
MyloCD070
Astralis
Neo Prog
Mylodon Records
2009
CD
6

3 názory na “ASTRALIS – Voces del Bosque (2009)”

  1. Bezva muzika, jako kdybych se vrátil v čase někam do první poloviny devadesátejch let. O kapele jsem nikdy neslyšel (nebo si to aspoň nevybavuju), ale album mě draplo na první dobrou. Je takové zvláštně melancholické a atmosférické, k čemuž přispívaj aj vokály ve španělštině. Asi nejsilnějším dojmem na mě zapůsobila pátá Estás Aquí, s onou dlouhou instrumentální (a pěkně hypnotickou) pasáží. Poslouchal jsem to přes bandcamp, ale všechna tři jejich alba jsem objevil i na Spotify a tak se k nim určitě vrátím.

    Antony, díky za pěknou recku a za tip.

Pridaj komentár