5 názorov na “Ken Hensley – The Cold Sacrifice (2021)”

  1. Celá placka je opravdový skvost.. Po počátečních rozpacích a několikátém poslechu se mi potvrdilo, že po Byronově odchodu je a navždy bude (byl) stále nejlepší vokalista UH.. Dle mého názoru nejlepší skladba je : The Darkest Hour , snad proto, že mi velmi připomíná dávnou tvorbu UH… To byl svět ještě trochu normální…. Mr. Ken mi bude velmi chybět …..

    1. Album teď poslouchám v jednom kuse. Zaujalo už celkem známou doprovodnou story, která dala impuls k jeho vzniku, kdy z náhodnýho setkání na letišti v Alicante s ruským fanouškem Vladimírem Emelinem vzešla dvouletá spolupráce. Výsledkem budiž vyrovnaný soubor příjemných melodických skladeb v Hensleyho duchu, což je i pro mě víc než dost.
      Úvodní Lost (My Guardian) sice už úplně na chuť asi nepřijdu, pro Kena ale byla důležitá, tož nechám být. I podivení po letmým pokuku na internetu, že následující Right Here, Right Now nikdo nespojil s The Hanging Tree, otvírákem evropské verze Firefly. Ale co už. Z ostatních kousků těžko co vyzdvihnout, kdybych joo musel, tak sborovku Stand (Chase The Beast Away) s tak zpěvným refrénem, že se někdy sám neudržím a smutnokrásku Suddenly, z který až mrazí.
      Každopádně další báječná poslechová záležitost. Podle mýho ale My Book Of Answers ještě neuzavírá závěrečnou kapitolu Kenovy pozoruhodný kariéry, jak se mnohde možno dočíst, bo si vybavím, že v jednom z posledních rozhovorů zmiňoval dokončovací práce ještě na jednom díle. Tak snad.

Pridaj komentár