12 názorov na “Deep Purple ‎– Whoosh! (2020)”

  1. O desky kapel ze sedmdesátých let, které vycházejí v současné době se nezajímám, ale tahle byla avizovaná tak dlouho dopředu a tady se k tomu vyjádřil skoro každý, že jsem si jí taky poslechl z YT. Co se mi na ní líbí je civilní zpěv Iana Gillana, to okolo je pro mě takové bezzubé. Tahle kapela byla skvělá do alba Burn, albem Stormbringr se to pro nmě zvrtlo, mírné zlepšení s Come Taste The Band a pak mě přestala zajímat. Jejich comebackové album Perfect Strangers jsem si koupil před rokem v provedení mini LP kvůli kompletaci “dobrých” desek od Deep Purple. Tohle si nekoupím a nebudu jej opakovaně poslouchat, nemá to cenu a hodnotit to taky nechci, zbytečná deska.

  2. Nechcel som vstupovať do tejto debaty, ale priznám sa, že už pri pridávaní albumu do počúvania som nevedel nájsť vhodné slová. Čítam, že nie som sám, kto je týmto dielom zaskočený, prípadne sklamaný.

  3. Tohle je pro mne deska s bídou na jednu hvězdu. Na hranici odpadu. Bezduchá slabota od zcela vyhaslé kapely. S utrpením jednou vyslechnuto a vymazáno.
    Poslední, co s velkým úsilím od DEEP PURPLE toleruji, je Abandon. Všechna následující alba jsou v lepším případě nuda, v horším otrava. Ovšem poslední “dílo”, to je těžko představitelné dno.

    2. Pro mě jsou naopak všechna čtyři „novomilénijní“ alba, která poslednímu „Whoosh!“ předcházela, velice povedená, zejména „Now What?!“ a „Infinite“, a hravě strčí do kapsy mnohá z 90. let…
      Ale každému se líbí něco jiného, a tak to má být!

  4. Dnes som si kúpil knižnú limitku CD a DVD s rozhovorom (to si ani nepustím) a s koncertom z Hellfestu z roka 2017 (ten si pozriem).
    Album mi práve hrá a je príjemný. Infinite mi prišiel pestrejší na prvý dojem. Uvidím, ako sa časom rozvinie.

    1. Ba, ani s Ezrinem se Párplům nepodařilo vstoupit potřetí do stejný řeky a na rozdíl od vynikajících titulů Now What?! a Infinite přišli tentokrát s deskou, která sice příjemně plyne, ale přidanou hodnotu nepřidá; úlohu pohodové kulisy však zvládne bez problémů. Pro někoho málo, pro jiného dost, pro mě tak akorát.
      Jistě, Infinite by bejvalo bylo grandioznější finálovkou, ale v porovnání s letošní Ozzyho pseudomoderní marností nebo poslední pa-studiovkou Floydů se Párplové nemají za co stydět. A s tím co historicky mají na kontě, ani komu zpovídat.

      2. Mám úplně stejný dojem… Skončit s „Now What?!“ či s „Infinite“ by bývalo bylo lepší, ale souhlasím i s tím, že to je slušná „kulisa“… a vzhledem k mému (nevelkému) očekávání (po ochutnávce „Nothing At All“), taky tak akorát.
        (Ovšem i zmíněná Ozzyho poslední nahrávka mi jako „kulisa“ nevadí…)

Pridaj komentár