Billyho druhá sólovka z roku 2018 se mi líbí o něco víc, než ta předešlá z roku 2015, ačkoliv ani ta není vůbec špatná… Na „The Big Bad Blues“ ale latinskoamerické vlivy nahrávky „Perfectamundo“ ustoupily výrazně těm bluesrockovým, takže by asi nikoho nepohoršilo, kdyby bývala deska vyšla pod hlavičkou ZZ Top…
Protože se na ní ale z tria „fousáčů“ podílel jen Billy Gibbons, nestalo se tak.
Podstatné však je, že nahrávka existuje a přináší jedenáct skvělých skladeb; jižanský blues rock jak má být!