Rockový fanda z nejzápadnějšího výběžku republiky, ročník narození 1969.
Přes extrémní styly v osmdesátých a devadesátých letech jsem se posunul k progresivnímu metalu, ovšem posledních - zhruba - deset let mě naplňuje především hudba sedmé dekády minulého století. Nejraději mám melodický symphonic prog s velkým podílem kláves, především ten italský.
Album Mass-Media Stars (1974) je druhým vroubkem v diskografii Acqua Fragile a pokud bychom ho porovnali s o rok starším, eponymním debutem, našli bychom celou řadu společných prvků…VIAC Světská sláva, polní tráva→
Mass-Media Stars
Acqua Fragile
Prog Rock
Ricordi
1974
LP
6
CD Sony Music – 88843099982 /2014/
Kuriózní, jednoalbumová vykopávka a sběrateli vyhledávaná rarita v jednom. Materiál na debutové LP italské hardrockové skupiny Crystals se natáčel v roce 1974, ale vyšel až o osmnáct let později zásluhou labelu Mellow Records.VIAC Krystaly ztracené ve vrstvách prachu zapomnění→
Crystals
Crystals
Hard Rock
Mellow Records
1992
CD
8
CD Akarma AK 1040 /2003/
Pokud už se někdy náhodou stočí řeč směrem ke kapele Premiata Forneria Marconi, skloňujou se – a to zcela po zásluze – hlavně tituly Storia di un minuto a Per un amico, oba z roku 1972. Následující řadové album L’isola di niente je tak trochu schované v jejich stínu, ale rovněž výborné. Art rock prvotřídní kvality, složený ze symphonic progu a růžky vystrkujícího jazzu… VIAC Ostrov ničeho v Advision Studios→
L'Isola Di Niente
Premiata Forneria Marconi
Prog Rock
Numero Uno
1974
LP
5
Půvabné album v typicky italském, melodickém stylu. Už je to pěknejch pár let, co jsem k němu “proklikal” na YouTube a ono mě hned s prvními tóny vystřelilo do art rockového nebe. To jsou přesně ty desky, které prostě musíte mít a tak jsem si prakticky vzápětí objednal aj originální mini vinyl repliku s CD… VIAC Klamná iluze→
Intorno Alla Mia Cattiva Educazione
Alusa Fallax
Prog Rock
Fonit
1974
LP
13
CD VM 2000, btf.it, Fonit – VM CD 103 /2005/
Album Anno Demoni je kompilací raritních a do té doby nezveřejněných skladeb Antonius Rex. Podle leadera skupiny, kytaristy a skladatele Antonia Bartoccettiho vyšlo už v roce 1979 (na privátní značce Musik Research), ale jde o informaci, která se nedá nikde ověřit. Ostatně, jak už bývá u kapely zvykem…VIAC Hledání ztraceného času→
Anno Demoni
Antonius Rex
Prog Rock
Musik Research
1979
LP
5
CD Black Widow Records – BWRCD 058-2 /2001/
Album Il grande labirinto vyšlo v roce 2003 a je druhým v řadové diskografii La Maschera di Cera. Obě desky od sebe dělí zhruba rok a sestava skupiny zůstala stejná, ovšem jiné už je to s hudební náplní. Prvotinka byla vzdušná, symfonická a velmi melodická, ale tady se “kingcrimsonovsky” přitvrdilo a obě nahrávky se tak od sebe liší, jako noc a den… VIAC Il grande labirinto→
Il Grande Labirinto
La Maschera di Cera
Prog Rock
Mellow Records
2003
CD
6
CD Mellow Records - MMP 443 /2003/
Prakticky po celá sedmdesátá léta to Le Orme hrnuli frekvencí jedno album ročně a Contrappunti (1974) je už šestou plackou v pořadí. Pořád je to špičkovej, klávesově orientovanej art rock, ale výrazně temnější a komplikovanější, než jeho dnes už klasičtí předchůdci Collage, Uomo di Pezza a Felona e Sorona. VIAC Bod zvratu→
Contrappunti
Le Orme
Prog Rock
Philips
1974
LP
7
CD Mercury – UICY-94526 /2010/
Debut americké progrockové skupiny Cairo jsem si koupil po přečtení kladné recenze v časopise Spark a navíc, label Magna Carta pro mě tenkrát bejval zárukou kvality. Album obsahuje šest skladeb a ta nejdelší, Ruins At Avalon´s Gate, má přes 22 minut. Na první polovinu devadesátých let poněkud nezvyklé, že? Po hudební stránce jde o klávesově orientovanej symphonic prog, ve stylu ELP, Yes a já tej muzice okamžitě propadl. Sranda je, že jsem tehdy ony výše uvedené velikány neznal a neposlouchal, k tomu jsem se dopracoval teprve časem. VIAC Cairo – Cairo (1994)→
Twilight Cruiser je pátým studiovým albem německejch Kingdom Come a z toho mála, co od nich znám, ho mám nejraději. Kapela to neměla jednoduché a už od svých začátků čelila kritice hudebních publicistů (i některejch fanoušků), kteří ji obviňovali z kopírování Led Zeppelin. Vysloužila si tak poněkud posměšnou přezdívku Kingdom Clone, ale já to tak necítím. Jistá podoba projevu Lennyho Wolfa s Robertem Plantem tam sice je, ovšem ta hudba je o něčem jiném. Led Zeppelin jsem na chuť nikdy nepřišel a kromě několika jejich největších šlágrů je prakticky neposlouchám, ovšem Kingdom Come z let 1988 – 1995 mám rád.
Od Iron Maiden nemám ani notu, ale od metálu jsou tady streamovací služby. Vybral jsem si album The Number of the Beast(1982) a parádně si ho užil. Mám rád ty jejich dlouhé, epické skladby a tak si lebedím především u závěrečné, sedm minut dlouhé Hallowed By The Name. Jojo, dobré album.
Říká vám něco jméno Fabio Zuffanti? Italofilům jistě ano, vždyť je to jeden z nejvýznamnějších představitelů italského progu “nové generace” a pro ty ostatní – je to takovej italskej Ferda Mravenec, aneb hudební všeuměl a workoholik wilsonovského typu. VIAC La Maschera di Cera→
La Maschera di Cera
La Maschera di Cera
Prog Rock
Mellow Records
2002
CD
4
CD Mellow Records MMP 428 /2002/
Dneska dopoledne si moje metalové kořeny řekly o trochu vláhy a tak jsem si vzpomněl na album Clouds švédskejch Tiamat. Původně death metalovou kapelu jsem sledoval jen krátce, v období let 1992 – 1997 a zaujaly mě především desky Clouds (1992) a Wildhoney (1994). Cédéčko s druhou jmenovanou mám dodnes ve sbírce, ale kazeta s “Clouds” skončila v separaci a tak jsem ji neslyšel, ani nepamatuju. A dobrý. Aj po letech kvituju s povděkem příklon k melodičtějšímu a atmosféričtějšímu doom metalu. Z některých skladeb jako kdybych zaslechl ozvěny debutového alba Black Sabbath…