Kapela Steppenwolf byla vlastně první „mimoamerickou“ hudební partou z Kanady, kterou jsem zaregistroval za oceánem. Narazil jsem na ně v Divadle hudby na podzim 1970 v pořadu Underground, kde jim byl poskytnut celý večerní profil. Samozřejmě, že ústředním momentem na albu byla skladba Born To Be Wild, která kapelu etablovala na nejvyšší místa popularity a uznání. VIAC Steppenwolf – Steppenwolf, 1968→
Steppenwolf
Steppenwolf
Hard Rock, Psychedelic Rock, Acid Rock
Dunhill/ABC Records
1968
LP
11
Pátek večer. Jsem sám doma a co může být lepší společností, než dobrá hudba? Už odpoledne v práci jsem vyloženě chytil (minimálně několikadenní) chuť na Le Orme, takže otázka “Co si večer pustit?” byla jasná volba. Ještě že jsem tohle album nehodnotil dříve. Ta krása prostě musela dozrát. VIAC Le Orme – L’Infinito, 2004→
L'Infinito
Le Orme
Prog Rock
Crisler
2004
CD, LP
12
Americkou kapelu Sir Lord Baltimore znám podle názvu už léta, ale jak to tak bývá, ne všechno se člověku podaří sehnat do své sbírky a prostě některá alba (a některé kapely) ke mně jednoduše nedoputovaly. Proto chci Hejkalovi moc poděkovat, že mi tuhle raritní kapelu věnoval jako dárek. S těmito americkými rockery jsem se dokázal sblížit na první poslech. Nejsem si jistý, jestli povědomost o téhle kapele je plošně široká a proto vítám příležitost o jejich albu Kingdom Come trochu „zameditovat“. VIAC Sir Lord Baltimore – Kingdom Come, 1970→
Kingdom Come
Sir Lord Baltimore
Hard Rock
Mercury
1970
LP
10
CD - Mercury/PolyGram, 1994
Krátká historie dnes už tak trochu zapomenutého dua Rustichelli & Bordini se začala psát v roce 1971 v souvislosti se vznikem lokální skupiny Camello Buck, ve které se sešli Pino Belardinelli (kytara), Mauro Morlacchi (basa) a právě Paolo Rustichelli (klávesy, zpěv) s Carlem Bordinim (buben). VIAC Dva v tom→
Opera Prima
Paolo Rustichelli & Carlo Bordini
Prog Rock
RCA Italiana
1973
LP
6
CD - Sony Music – 88875000802 /2014/
Album Then Play On si troufnu označit v britské éře Fleetwood Mac za nejlepší. Kapela se zdařile vymanila ze svých začátků, kdy byla hodně pod vlivem převzatých bluesových standardů amerických reprezentantů daného žánru a také vykrystalizovala jejich vlastní tvorba, která se dostala v r. 1969 pravděpodobně na jejich vrchol. VIAC Fleetwood Mac – Then Play On, 1969→
Then Play On
Fleetwood Mac
Blues Rock
Reprise Records
1969
LP
13
CD - Reprise Records, Europe /1990/
Hlad po nové muzice, třebaže byla nahrána před čtyřiceti roky, mě s přibývajícím věkem stále neopouští. Céda, která si pravidelně objednávám v počtu větším než mi dovolí časové možnosti, je třeba důkladně naposlouchat. Ukládám je proto bokem a když na ně přijde ta pravá chuť, letí igelitový obal do koše a stříbrná placka do přehrávače. VIAC Luciferův hněv skrze plechovou explozi→
Mind Exploding
Lucifer's Friend
Prog Rock, Krautrock
Vertigo
1976
LP
7
Savoy Brown (původně ještě Blues Band) je jedna z řady bluesrockových skupin, které se v Anglii etablovaly v šedesátých letech. Vznikla v Battersea, jihozápadním Londýně a od prvopočátku byl jejím frontmanem a vůdčím mozkem kytarista Kim Simmonds. Podařilo se jí prorazit po společném koncertu s Cream a od sedmašedesátého roku měla nahrávací kontrakt s labelem Decca. VIAC Savoy Brown – Looking In, 1970→
V roce 1991 vydává kultovní psychedelická skupina The Legendary Pink Dots své nejslavnější album Maria Dimension, a ani jejich nadproduktivní lídr Edward Ka-Spel (aby toho neměl málo) nezůstává se svou sólovou tvorbou pozadu. Vydává neméně úžasné, krásné dílo Tanith And The Lion Tree. Album je opět založeno hlavně na různých klávesových nástrojích, není tak rockově dravé, jak občas bývají některá alba jeho skupiny. VIAC Edward Ka-Spel – Tanith And The Lion Tree, 1991→
Tanith And The Lion Tree
Edward Ka-Spel
Industrial, Experimental, Ambient
Third Mind Records
1991
CD
14
Procol Harum – jedna z těch novějších akvizic v mé hýčkané soukromé hudební sbírce. Společně se Spooky Tooth a Ten Year After je tohle další, třetí silný kůň, kterého jsem objevil před pár rokmi a který okamžitě atakoval mé přední příčky oblíbenosti. A jestliže šlo v případě Spooky Tooth o jasnou volbu s albem číslo dva, tady nebyl výběr “poprvé” vůbec jednoduchý. VIAC Stylová rozmanitost bez hranic→
Home
Procol Harum
Psychedelic Rock, Prog Rock, Blues Rock
Regal Zonophone
1970
LP
9
Po experimentování s Rogerem Enem, přepracované opeře vzdávající hold Edgaru Allanu Poeovi a albu melancholických balad None Of The Above zde máme pro změnu (opět příjemnou změnu) čistokrevný progrock. Dramatické, vitální, hudebně bohaté album. VIAC Peter Hammill – What, Now? (2001)→
What, Now?
Peter Hammill
Prog Rock
Fie! Records
2001
CD
8
Blue Phantom patří mezi hudební rarity s tak mizerně zmapovaným životopisem, že dohrabat se nějakejch podrobností je opravdu těžké. A to mě podobné obskuritky přitahujou – ono je docela zábavné pátrat po aspoň kusých informacích z pradávné historie a skládat si dohromady střípky z jejich epizodních rolí v dějinách hudby. VIAC Modrý fantóm zasahuje→
Distortions
Blue Phantom
Psychedelic Rock, Prog Rock
Spider Records
1971
LP
10
CD - Golden Reborn Classics – GRC 013 /1996/
O progresivní muzice se tvrdí, že pokud vám některá nahrávka z jejího širokého spektra na první poslech nesedne, že právě taková má u vás zaděláno na největší překvapení a šanci s dalšími pokusy naplno zabodovat. Zkrátka, že kvalitní hudba se pozná až v opakovaných oknech, až tehdy vystoupí na povrch její skutečně silné zbraně a na první dobrou nezměřitelná hodnota. VIAC Krásy jara z hlediska hudebního→
Po velice zralé úvaze jsem došel k překvapivému názoru, že od Camel se mi nejvíce líbí album Rajaz z roku 1999. Ještě větší překvapení pro mě bylo, když jsem zjistil, že existuje více lidí, kteří si myslí to samé! Troufám si říct, že třeba slavná deska Mirage (1974) má v tomto albu, co se obecné oblíbenosti týče, velkou konkurenci. VIAC Camel – Rajaz, 1999→
Steppenwolf
